Přírodovědci a ekologičtí aktivisté varují, že pouhý rok po přijetí revidovaného plánu lesního hospodaření, kterým polská vláda umožnila ztrojnásobit těžbu dřeva a zrušila zákaz těžby v nejstarších lesních porostech, se vzácný ekosystém Bělověžského pralesa na severovýchodě Polska ocitl na „pokraji kolapsu“.

Les se rozprostírá podél východní hranice Polska s Běloruskem a nacházejí se v něm jedny z posledních pozůstatků původních pralesů, které kdysi pokrývaly velkou část Evropy. V těchto nejstarších částech lesa probíhají přírodní procesy bez přímého zásahu člověka.

Bělověžský prales je jedinou polskou přírodní památkou zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO. Výjimečný ekosystém poskytuje domov více než tisíci druhům vyšších rostlin, 4 tisícům druhů hub, více než 10 tisícům druhů hmyzu, 180 druhům hnízdících ptáků a 58 druhům savců. Nad řadou z nich se vznáší hrozba vyhynutí a jejich přežití často závisí právě na nerušených přírodních procesech.

„Blíží se okamžik, kdy se celý ekosystém zhroutí, což bude znamenat nenávratnou ztrátu vzácného pralesa – za žádné peníze na světě ho nebudeme schopni obnovit,“ varuje profesor Tomasz Wesołowski, který se zabývá biologií lesa na Vratislavské univerzitě a výzkumu Bělověžského lesa se věnuje již 43 let. „S každým pokáceným stromem jsme blíže bodu, ze kterého již nebude návratu.“

Next

Zhruba 17 % nejcennějších lesních porostů, nedotčených člověkem po tisíce let, se nachází v přírodní rezervaci Bělověžský národní park, kde je těžba dřeva zakázána. Ohroženo je však zbývajících zhruba 40 tisíc hektarů lesa. Reportéři britského deníku the Guardian nedávno přinesli doklady rozsáhlé těžby, která evidentně porušuje polskou i evropskou legislativu. Pro komerční využití jsou káceny stromy staré přes sto let, dokonce i v zónách pod ochranou organizace UNESCO.

Next

„Původní heterogenní lesní porosty po vykácení nahrazují plantáže stromů stejného druhu a stáří,“ popisuje Adam Bohdan z organizace Divoké Polsko, která aktivity lesníků monitoruje a poskytuje informace vědcům z výzkumné botanické stanice Bělověž. „Ke kácení dochází i v zónách pod ochranou organizace UNESCO, kde by veškerá těžba dřeva měla být zakázána. V rozporu s evropským právem lesníci kácejí stoleté porosty, čímž ničí přírodní stanoviště vzácných druhů a práce neustávají ani v době hnízdění ptáků. Dochází zde k narušování přírodních procesů, které probíhaly po tisíce let. Navždy tak přicházíme o rozsáhlé části původního pralesa – moje nejhorší noční můry se stávají skutečností,“ řekl Bohdan.

Vláda tvrdí, že těžba je nezbytná k ochraně lesa před kůrovcovou epidemií a také z důvodu ochrany veřejnosti. Ochránci přírody však tyto argumenty jednoznačně vyvracejí.

Next

„Těžba zasažených smrků šíření kůrovce nezastaví, pouze zanechá tisíce hektarů holosečí,“ vysvětluje ředitel Bělověžské výzkumné stanice doktor Bogdan Jaroszewicz z Varšavské univerzity. „Je pochopitelné, že mrtvé stromy nelze nechat stát podél veřejných cest a turistických chodníků, k těžbě však dochází daleko od podobných míst.“
Odpůrci kácení obviňují ministra životního prostředí Jana Szyszka, který je sám lesníkem a lektorem lesního hospodářství, že z vlastních zištných důvodů obětoval jedinečný lesní ekosystém ekonomickým zájmům polského lesnického průmyslu.

Next

Jak mohu pomoci:

Polští ochránci přírody potřebují naši pomoc zejména v Bělověžském pralese. Pokud můžete, přijeďte přímo na místo podpořit aktivity snažící se o zastavení těžby (blokáda těžebních strojů, apod.). Moc nám pomůže, pokud nás o své cestě do Bělověžského pralesa budete předem informovat. Budeme tak moci ve spolupráci s polskými kolegy lépe koordinovat jednotlivé akce, obsadit případná volná místa v autě, apod.. Rádi vám poskytneme bližší informace o aktuální situaci přímo na místě, o připravovaných akcích, případně finanční příspěvek na cestu.

Chcete-li blokádu kácení v Bělověžském pralese podpořit i přes to, že se nemůžete zúčastnit akcí přímo na místě, můžete zaslat finanční příspěvek, ze kterého budou hrazený náklady spojené s cestou českých účastníků blokády a náklady na nejnutnější administrativu (správa webu, bankovní poplatky). Pokud můžete poskytnout blokádě kácení Bělověžského pralesa i jinou pomoc než finanční (např. medializace kácení, atd.), kontaktujte koordinátora českých účastníků blokády, prosím.

 
Next

Kontakt na koordinátora: Jiří Beneš, jiri.benes@hnutiduha.cz, 606 078 021

Aktuální informace na facebooku